24.10.2020

Vostárek, Bílek, Sochůrek. Kdo hájil branickou klec v posledních dvaceti letech nejčastěji?

Vojtěch Martinek

Všechny české hokejové soutěže stojí, kluziště zejí prázdnotou již dva týdny a bohužel ještě nějakou dobu zřejmě budou. To ovšem vůbec nevadí! Nucená pauza nám dává ideální příležitost zapátrat historií branického klubu a připomenout si jeho největší ikony a nejslavnější momenty. V prvním ze série několika článků si dnes uděláme krátkou exkurzi mezi tři tyče a podíváme se, kdo se v posledních dvaceti letech v pražské brance postupně vystřídal.

Po sezóně 1999/2000, ve které se o čas v brankovišti dělili Jiří Mašát a slavistický junior Josef Janča, začala první velká gólmanská éra posledních dvaceti let. Na Kobru tehdy z Kralup nad Vltavou přestoupil třiadvacetiletý Tomáš Vostárek, který se na dalších sedm let stal základním stavebním kamenem mužstva. Žádný z následných strážců branické svatyně v ní nestrávil tolik času jako on – celkem si na své konto připsal 166 startů v základní části, k nimž přidal dalších šest utkání v play-off. I když se s týmem do vyřazovacích bojů podíval jen ve třech sezónách a nikdy nepostoupil přes první kolo, do klubové kroniky se zapsal zlatým písmem: stále totiž drží rekord v nejnižším průměru inkasovaných gólů na zápas. Těch v ročníku 2006/2007 inkasoval jen 2,56.

Štafetu po něm na dva roky převzal Roman Matoušek, v pořadí čtvrtý nejvytěžovanější brankář historie Kobry Praha. Mladoboleslavský odchovanec již dříve v týmu občasně působil jako dvojka, v sezónách 2007/2008 a 2008/2009 však patřila svatyně jen jemu. Poté zamířil na sever do České Lípy a následně do Roudnice, ještě předtím však stihl v Braníku odchytat celkem 82 utkání.

Následující rok plnil roli jedničky mladý Tomáš Kalčík, o ročník později ovšem na jih Prahy dorazilo další velké jméno. Zkušený Ondřej Malík vyměnil dres Benešova za ten s kobrou na prsou a v dalších čtyřech letech v něm nastoupil k 88 duelům. První tři ročníky byl jasnou jedničkou a ve své poslední sezóně kryl záda mladšímu Václavu Moučkovi, k němuž se dostaneme za chvíli.

Jaro 2014 můžeme považovat za start dosud nejúspěšnějšího období v porevoluční historii branického hokeje, ne-li vůbec. Klub se po několika vesměs průměrných letech vyhoupl na čelo tabulky a pravidelně útočil na postup do kvalifikace o Chance ligu, do které se mu ovšem zatím postoupit nepodařilo. Jednou z hlavních postav tohoto období byl i gólman Pavel Bílek, který do týmu přišel z Nymburka. Odchovanec holešovické Sparty v Braníku strávil v Braníku čtyři sezóny, během nichž svými výkony hned třikrát dotáhl tým do posledních kol play-off. Po 103 odchytaných utkáních se přesunul do Poděbrad, za které nastupuje dodnes.

Po několika letech rozdělených mezi Most, Kadaň a Bílinu se pak vrátil prázdné místo zaplnit právě Václav Mouček, jenž plnil roli jedničky v náročném ročníku 2018/2019. Spolu s předchozí zmíněnou sezónou tak za Kobru odchytal celkem 74 zápasů a od minulé sezóny pak pravidelně hájí svatyni branického béčka, se kterým vybojoval titul v krajském přeboru.

Dostali jsme se až do současnosti. Lukáš Sochůrek si svůj vůbec první start za Branické připsal 9. ledna 2019 proti Děčínu, na jehož ledě vychytal výhru 7:4. Následující léto převzal po Moučkovi žezlo a od té doby stihl odchytat celkem 43 utkání, díky kterým mu v historickém přehledu momentálně patří šesté místo. Do první desítky se vejde i jeho parťák Lukáš Langer, který je s 32 střetnutími na kontě devátý.