30.11.2022

Klíčový faktor zápasu? Nevydařená oslabení, říká debutant v sestavě Nápravník

Vít Trubička

Po roce v americkém Wisconsinu se vrátil zpátky na Kobru útočník Ondřej Nápravník. Právě proti Příbrami si připsal svůj debut v A týmu Branických, před odchodem za oceán sbíral starty za juniory a za dorost. „Po snížení jsme cítili šanci na vyrovnání. Pak ale přišla nešťastná přesilovka, v níž jsme inkasovali,“ sdělil o samotném utkání. Mimo to se rozpovídal i o svém angažmá v americké středoškolské soutěži.

Proti Příbrami to ani podruhé v sezoně nevyšlo. Jak zhodnotit utkání z vašeho pohledu?

Soupeř byl lepší, víc se to nedá hodnotit.

Zásluhou Viktora Martínka jste v druhé třetině snížili na rozdíl jediného gólu. Věřili jste si v tu chvíli ve vyrovnání a třeba i obrat?

Ano, šanci jsme cítili i díky další naší přesilovce. Bohužel jsme v ní dostali gól.

Dá se říct, že na množství příležitostí jste se Příbrami vyrovnali. Čím to, že to nakonec pro vás nedopadlo úplně příznivě?

Nedařilo se nám příliš v koncovce.

V závěru utkání došlo oboustranně k většímu množství vyloučených. Jak to ovlivnilo ten konec z vašeho pohledu?

Oslabení nám proti Příbrami nevyšly dle představ. Už první gól jsme dostali z přesilovky. Na tom musíme ještě zapracovat.

Mimo vás nastoupili v dresu Kobry i další nováčci. Jak fungovala souhra v týmu?

Pro mě osobně to bylo v pohodě, na Kobře už nějakou dobu trénuju.

„Rok v zámoří mi hokejově otevřel určité možnosti.“

Jaký byl pro vás samotný návrat zpátky na Braník?

Jsem rád, že tu jsem. Nějakou dobu jsem nevěděl, kde budu hrát. Pak mi naštěstí zavolal pan Vrzal a rád jsem se sem vrátil.

Co vám dal samotný rok v americké USHS do hokejového i osobního života?

Dalo mi to poměrně hodně. Zvedl jsem se v angličtině a hokejově mi to též otevřelo určité možnosti. Ty jsem ale nakonec úplně nevyužil, protože jsem si chtěl dodělat školu v Česku.

Do středoškolské USHS jste přišel z české Ligy juniorů. Jak byste porovnal úroveň obou soutěží?

Dalo by se říct, že to bylo hodně podobné. Jen jsem hrál s mladšími hráči než na jaké jsem byl zvyklý. V tom jediném to z mého pohledu bylo jiné.

Byl tedy pro vás určitý skok do české 2. ligy?

Určitě. Je to soutěž dospělých, nikoli dětí jako doposud. Váhový rozdíl je znát.

Pomohlo vám i to, že váš bratr hrál za oceánem stejnou soutěž? Byť jste každý byli v jiném týmu.

To každopádně. Měl jsem tam alespoň někoho, o koho se vždycky můžu opřít. Věkově jsme od sebe vzdáleni jen dvacet minut, spolu si tedy rozumíme.


partneři klubu